Na celostátní finále v branně vědomostní soutěži v Táboře jsme se probojovali mezi velikány. V den příjezdu 1. 10. nás ihned přivítali sousedé z Pardubicka a konkurenční týmy z Písku nebo Olomouce. Náš tým Kvarteto ve čtyřčlenném složení Barbora Hrubešová, Jana Rýdlova, Pavel Hlavatý a Patrik Chaloupka byl ovšem neochvějný, velká jména našich konkurentů nás nerozhodila. To možná až vojenská kasárna, do kterých jsme po čtyřhodinové cestě s naším skvělým řidičem kapitánem Lubošem Fléglem dorazili. To byl náš vojenský zástupce za Královéhradecký kraj, který na nás v průběhu soutěže perfektně dohlížel. Po příjezdu do areálu Armády ČR jsme byli rozděleni na pokoje, s těmi jsme úplně spokojeni nebyli a myslím si, že mluvím za všechny účastníky soutěže. Náš tým se rozhodl, že si bude krátit dlouhý večer procházkou. Prošli jsme tak centrum města a především obchůzka Jordánu se známou písní od paní Vondráčkové v uších nás namotivovala na soutěžní den.

Naštěstí jsme přenocovali jen jednou a druhý den ráno jsme okamžitě vyšli na snídani do vojenské kantýny, tam nás čekala snídaně v podobě tvarohových šátečků a pečiva. Po snídani jsme nasedli na společný autobus, který polovinu účastníků dovezl do sportovního areálu v Táboře, kde se konala celá soutěž. Ta započala po příjezdu druhé skupiny, to už jsme ale měli celý soutěžní okruh prohlédnutý. Narazili jsme na tři nové disciplíny, ale ani jedna nás nepřekvapila. Paní učitelka Zezulková nás na vše pečlivě a úspěšně připravila. Soutěžilo se v sedmi disciplínách, pro nás byly nové křesadlo a rozdělání ohně, labyrint a tažení terénního vozidla, které, jak jsme se týmově shodli, bylo nejnáročnější. Naší nejúspěšnější disciplínou byla první pomoc, tam se nám vedoucí až smáli, dle jejich slov už to umíme jako básničku.

Po posledním stanovišti jsme rovnou čarou vyrazili na oběd, ke kterému jsme měli řízečky, takže odměna jak má být. Organizace soutěže fungovala na výbornou, proto byly výsledky vyhodnoceny skoro okamžitě. První se vyhodnocovaly školy, které se neumístily. Modlili jsme se v zástupu za panem Fléglem a ono to vyšlo. Skutečně, Doudleby nad Orlicí jsou na nejlepších třech místech v republice. O to více nás šokovalo, když jsme neobsadili ani třetí místo. A po napínavém vyhlašování (na třetím místě je škola, která začíná na písmeno D, ale to jsou obě, další písmeno je O, ale to jsou taky obě) až po třetím písmenku jsme věděli, že jsme překonali i školu z Dobré. V ten moment se nám povedl nevídaný úspěch. Tým z naší školy se stal mistrem republiky v branné soutěži POKOS. Odvážíme si skvěle zážitky a hlavně skvělý pocit z vítězství.

Zpětně bych chtěl poděkovat svému týmu, jmenovitě Páťovi Chaloupkovi Janče Rýdlové a Barče Hrubešové za snahu a skvěle výkony, také paní učitelce Zezulkové za skvělou přípravu a příjem informací a v neposlední řadě panu Luboši Fléglovi za úžasný doprovod na celostátním kole soutěže.

Pavel Hlavatý