Naše škola již pátým rokem vyučuje matematiku na 1. stupni metodou „Hejného“. Proto přinášíme informace o výuce matematiky rodičům budoucích prvňáků i ostatním zájemcům.
Výuka matematiky podle profesora Hejného očima učitelky z naší školy
Byla jsem požádána, abych napsala svůj názor na metodu výuky matematiky podle prof. Milana Hejného. Kdybych přijala takovou výzvu, byla bych troufalá. Tím se zabývají odborníci z vysokých škol a vědeckých pracovišť. Někteří jsou pro, jiní proti. Můžu napsat svůj názor po čtyřech letech s touto metodou.
Asi všichni víme, že děti se obvykle na matematiku těšily a v prvních letech školní docházky bývala oblíbeným předmětem. S příchodem slovních úloh se do mnohých zvídavých očí vkrádal děs a s drilem násobilky znechucení. Samozřejmě ne u všech. Mě osobně pak překvapovalo sdělení kolegyň z druhého stupně, že dětem dělá násobilka problémy. Jak je to možné? Špatně jsme je to naučily? Problém tkví v tom, že šlo o drilem získanou dovednost, která se bez soustavného cviku vytrácí.
Jednou z hlavních myšlenek u metody prof. Hejného je poznatek, že na co si jednou žák přijde sám, na to si přijde už vždycky. Neučí se bez pochopení. Nejdříve pochopí a pak pracuje. Nic nedělá mechanicky. Díky propracovaným učebnicím postupuje drobnými krůčky k dovednostem, které se nabalují v tenkých vláknech jako nit na klubíčko. Vezmu si za příklad tolik diskutovaná zvířátka dědy Lesoně. Mnohokrát jsem slyšela názor na to, jaký je to nesmysl, aby se přetahovala husa s myší a proč by měla mít kočka sílu jako dvě myši apod. Jenže tyto myši, kočky, psi a další z party zvířátek děti hravě připraví na úpravu rovnic s jednou a pak dvěma neznámými. Stačí jen nezatratit dědu Lesoně hned na začátku.
Metodě se vytýká, že v ní děti málo počítají „klasické“ příklady. Je pravda, že jsme nepsali každý den do sešitu sloupečky, ale kdo to kdy dělal rád? My jsme počítali příklady zakuklené do úloh a ve finále jich nebylo málo. Děti řeší úlohu a při tom počítají.
Další názor, na který jsem narazila, byl takový, že rozvíjení logiky, představivosti, orientace v prostoru, kombinatoriky, komunikace mezi žáky atd. je k ničemu, když dítě neumí spočítat příklad. Souhlasím. Vždyť počítáme. A já dodám námitku, že výborně sčítat, odčítat, násobit a dělit je k ničemu, když nebudu vědět, kdy kterou operaci použít.
Nepřítelem metody je fakt, že rodiče, kteří chtějí svému dítěti pomoct, jsou bezradní. Nerozumí tomu, co se dítě učí, protože oni se učili matematiku jinak. Proto je zveme do školy, aby se přišli podívat na výuku. A proto dětem dáváme tak málo domácích úkolů z matematiky.
Matematika prof. Hejného je postavena na dětském objevování. To děti do práce s čísly vtahuje, to je baví.
Pokud chcete nahlédnout, jak se v metodě pracuje, zkuste na YOU TUBE zadat heslo METODA HEJNÉHO a nahlédněte do hodin výuky nebo si poslechněte samotného pana profesora vyprávět o své práci.
Mgr. Jaroslava Brodinová
Několik výše zmiňovaných odkazů:
Rozhovor s prof. Milanem Hejným: https://www.youtube.com/watch?time_continue=633&v=IQZHUlpVm-0
Matematika 1. ročník, Hejného metoda – Prostředí autobusu: https://www.youtube.com/watch?v=pJ-E4dnKu2w
Matematika 4. ročník – Hrací kostka – 3D geometrie: https://www.youtube.com/watch?v=Gx1_mWpZuyo
Chcete vědět víc? https://www.objevujimatematiku.cz/cs/rodicum/rodicum
Myšlenky paní učitelky jsou doplněny názory rodičů žáků páté třídy, kteří využili možnost se k tématu vyjádřit. Děkuji za jejich čas i ochotu, podělit se s ostatními o svůj pohled na výuku metodou Hejného.
Po prvotních rozpacích ohledně matematiky metodou Hejného, jsem s touto výukou spokojena. Přijde mi, že s mnoha příklady si opravdu logicky samo dítě poradí k mému překvapení. Nevím, zda je to pro všechny děti lehčí metoda, protože každé dítě je jiné, ale v našem případě jsem potěšena s výsledky. Trochu mě mrzí, že v některých případech jsem nedokázala synovi poradit, protože já se to učila jinak a oni si našli jinou cestu. To bylo zpočátku např. s násobením.
Shodneme se s manželem v tom, že metoda podporuje logické myšlení a selský rozum, což vidíme v životě jako užitečnější než slepé biflování. Jednoznačně vnímáme metodu pozitivně.
Vzhledem k tomu, že naše děti byly první, které se na naší škole metodou Hejného učí, jsem měla pocit, že jsou trochu jako „pokusní králíci “ a za pochodu se „vychytávají mouchy“. První a druhá třída hrůza, od třetí třídy jsme se (dcera i my rodiče) s metodou sžili a už nebojujeme. Jinak myšlenka a princip metody se mi líbí a určitě dá dětem do života víc než klasická výuka matematiky.
Ohledně Hejného metody, já osobně jsem s touto metodou spokojená. Rozvíjí logické myšlení u dětí a ve spoustě případů si na řešení musí děti přijít samy. Horší je, když děti logické myšlení nemají, tak s touto metodou hodně bojují.
Lenka Jeništová, zástupce ředitele pro ZŠ
František Klapal, ředitel školy